Poslední výjezdní akce v loňském roce - po štědrém dnu sbalit dostatečné zásoby cukroví a teplých ponožek, dokoupit čokolády a zelí a hurá do Českého lesa. Bylo to moc fajn a je trochu hanba, že o tom píšu až takhle se zpožděním, bohužel, jistý nejmenovaný kernel mi zabral skoro všechen čas. Je čas oprášit vzpomínky.

Protože je to přece jen pěkná štreka a my jsme vyměkli, rozhodli jsme se vyměnit vlak za auto. Což asi teda nebylo nejrozumnější - je sice pravda, že cesta vlakem a autobusem na místo trvá asi pět hodin, ale stejně bychom tam asi byli tím vlakem dřív. Vladimírova kára začala už cestou do Prahy nějak ucházet, přivolaný pan odborník (ať žijí dobré známosti, komu by se asi tak chtělo opravovat na Štěpána Vladimírův křáp?) konstatoval, že opravit to jde, ale nejsou díly (věděl jsem, že to tak dopadne), ale že si toho utíkajícího benzínu nemáme všímat, že to nějak dojede.

Tak jsme teda vyrazili, cestou vyinhalovali asi tak půl nádrže... Proti bloudění (po trase, kterou jsme jeli každej x-krát) jsme se vybavili GPS navigátorem, který nás nedaleko Tachova svedl doslova na scestí a nakonec jsme skončili v bohem a družicemi zapomenuté pustině, kde už ani mocné GPS nevědělo, jak dál. Nebylo zbytí a tak jsme museli porušit zlaté pravidlo nikdy se neptat na cestu domorodců a ti nás nasměrovali, takže jsme po několikadesítekkilometrové zajížďce skončili opět pokorně zpátky na dálnici. Pak už stačilo jen vypnout GPS a jet správně, jako vždycky.

Ale co, sice za tmy, zmrzlí a zfetovaní benzínem, ale dorazili jsme:o). Svým příjezdem jsme navíc ztrojjnásobili počet účastníků, jak se zdá, vánoční pobyty v teepee ještě nejsou mainstreamovou zábavou. Ale co, další den dorazil ještě František a už byla slušná sestava na večerní kecy. Nic nám nebránilo začít se cpát čokoládou a cukrovím.

Takový zimní pobyt může člověku připadat jaksi nudně - nedá se toho totiž moc dělat. Půlku dne člověk stráví tím, že připravuje dřevo na topení, další půlku vařením a jezením (je potřeba doplňovat energii, zvlášť když je taková zima). Potom můžete jít někam na vycházku, ale brzy se vrátit, protože kolem čtvrté už se začíná rychle stmívat. A pak je tu ten pravý dlouhý zimní večer. Večer, při kterém se dají tak akorát vést ty pravé českoleské řeči - místy trochu apokalyptické, místy nějaký ten fekální humor, popř. drbání těch, kteří měli tu smůlu, že se na tuhle skvělou akci nepřihlásili :-).

Co se týče komfortních teplot spacáků - zavedl bych jedno ultimátní prověřovací homologační opatření - toho, kdo napíše na spacák comfort -5°C, bych nechal v mínus pěti v tom spacáku vyspat. Pokud by to přežil, pokračoval bych hodnotou extreme (která je obvykle ještě o pár stupňů míň). Na číselné údaje se opravdu příliš spolehnout nedá.

No naštěstí byla opravdová zima jen jednu noc, takže zbytek pobytu jsme se i jakž takž vyspali... Ale i tak, cool. Nádherné zimní obrázky všude kolem nás za trochu toho drkotání zuby určitě stály - však se podívejte na fotky.

Jednoho krásného dne nám vyzbylo dost času, abychom se vydali na kratší výlet. Došli jsme ke krásně zamrzlému rybníku (dlouhou dobu v oblasti vůbec nesněžilo) a tak jsme jeho led použili k nastartování prezidentské kampaně pana V.K. formou obřího billboardu - kampaně, která, jak se zdá, dopadla i díky nám úspěšně.

A dokonce jsem se odhodlal i ke koupání v mrznoucí vodě, ale stálo to hodně přemáhání :o).

Sekce webu:

• Programování
  • C#, ASP.NET
  • PHP
  • Webdesign
  • Software
• Deskové hry
• Všelicos
  • Ekologie
  • Kultura
  • Úřady a papírování
  • Rozčiluje mě
• Matfyz
  • Ročníkový projekt
  • Bakalářská práce
  • Softwarový projekt
• Blog
  •