Podzimní Nízké Tatry
- Vložil Trupík 10/1/2007 9:54:05 PM
-
Když už jsem se rozhodl vést si výletový deníček, ještě se vrátím k naší
poslední dovolené v Nízkých Tatrách. Do těch jsme se vydali koncem září. Sice už
jsme měli trochu strach o počasí, ale nakonec bylo většinu času hezky a před
deštěm poslední den jsme se skovali do jeskyní. Na stanování a širákování už
bylo přeci jen zima, tak jsme si na pár dní pronajali útulný domeček (a za
velice příznivou cenu se nám dostalo nečekaného komfortu, pokud budete hledat
ubytování v Nízkých tatrách, doporučujeme bungalovy Jasná) - ten má nad širákem
několik výrazných výhod:
- když prší, můžete si místo strachu o zmoknutí zahrát nějakou
dobrou
hru
- a nemusíte se bát medvědůůů
Chopok a Ďumbier
Chopok a Ďumbier jsou dva nejvyšší vrcholky Nízkých Tater, něco přes 2000
metrů. Jsou poměrně nedaleko od sebe, takže není problém si oba vylézt v jeden
den. Taterské túry mají menší problém, pokud bydlíte v údolí - každé ráno si
pořádně vyšlápnete, než se dostanete na hřeben. Chopok je proslulé lyžařské
středisko a my, první den plni sil, jsme si vyšlápli vzhůru hezky podél lanovky.
Byla to docela zabíračka, ale první sjezdovku jsme vyšli poměrně rychle. Trošku
rozčarování bylo, když jsme zjistili, že nejsme ani v půlce. To se pak opakovalo
ještě několikrát:o). Nakonec jsme ze strmého stoupání dali přednost chodníčku
(tatranská specialita - kamenné chodníky z obrovských balvanů i na těch
nejvyšších hřebenech - nechtěl bych to dláždit). Z travičky a lesů člověk
vystoupá do výšky, ve které roste už jen kleč a hřebeny jsou poměrně pusté,
rozhled ale za to stojí.
Na Ďumbier je to z Chopoku kousek skoro po rovince po hřebeni. Překvapilo mě,
že ač je Chopok papírově nižší hora, na Ďumbieru jsme potkali mnohem méně
dalších turistů. Asi všem došly síly :o). Ale vy si vylezte na oba, ať na sebe
nežárlí. Sestup z Ďumbieru je taky moc krásný.
Kräkova Hora
Druhý den jsme vyrazili zase do jiného kousku NAPANTu a to přes horu Machatá
na Kräkovu horu. Z obou je taky moc krásný rozhled (jen my jsme měli o něco
horší, protože od rána trochu poprchávalo. Když budete mít štěstí, uvidíte na
Vysoké Tatry i Liptovskou Maru. Machatá je o něco níž a tak je kolem nádherná
příroda, Kräkova hora leží už opět v zoně kleče.
Slovenská Ľadová jaskyňa, Jeskyně míru
V Demanovskej dolině se nachází unikátní komplex podzemních krasových jeskyní
vyhloubených říčkou Demanovkou, která zde vtéká pod zem, a jejími přítoky.
Komplexy jsou skutečně rozsáhle (stovky metrů) a velká část je zpřístupněná
veřejnosti.
My jsme se byli podívat do dvou jeskyní. Jako první do Jeskyně míru, která je
obrovská a úchvatná - krápníky nejrůznějších barev a velikostí, propletené
jeskyňky, v jednom místě se musíte krápníky přímo prodírat.
Návštěvu opravdu
doporučuju. Fotit se v jeskyni nesmí, pouze za příplatek, ale stejně to všichni
dělají - tak jsem taky pořídil dva obrázky, když se nikdo nedíval. Ale
upozorňuju, že skutečnost je mnohem mnohem bohatší.
Druhá jeskyně, kterou jsme navštívili, byla Ľadová jaskyňa. Jak již název
napovídá, v jeskyni jsou některé části celoročně zamrzlé a krasové krápníky se
tu tak střídají s ledovými rampouchy. Co si přesně vybavuju, je děsivá zima.
Tušil jsem, že vevnitř bude kosa, ale výsledek mě i tak překvapil - vysoká
relativní vrchlost (nad devadesát procent) a teploty kolem nuly vás řádně
rozklepou, naštěstí prohlídka je kratší než v Jeskyni míru. Co se týče jeskyně
jako takové, byl jsem trochu zklamán - s Jeskyní míru se to nedá srovnat.
Jeskyni míru opravdu všem doporučuji, Ľadovou jeskyni jen pro zájmce vybavené
dostatečně teplým oblečením, krápníková výzdoba není tak bohatá.
Liptovská Mara
Poslední den jsme museli vyklidit náš útulný domeček a vyrazit na cestu
zpátky. Od rána krutě pršelo a tak jsme plánovali schovat se v Liptovském
Mikuláši někam do tepla na něco dobrého k snědku, ale po příjezdu do města už
přestalo pršet a znovu vylezlo sluníčko, tak jsme místo toho vyrazili obhlídnout
Liptovskou Maru. Byl to nádherný večer, po obloze se honily barevné mraky a na
březích právě vrcholil podzim...