Through the Ages
|
| Název: |
Through the Ages |
| Autor |
Vlaada Chvatil |
| Celkové hodnocení: |
93% |
| Počet hráčů |
2 - 4 |
| Dékla partie |
120 - 180 minut |
| Náročnost hry |
10/10 |
| Náročnost pravidel |
10/10 |
| Míra náhody |
2/10 |
| Kvalita provedení |
75% |
|
Možná si vzpomínáte na starou herní klasiku - a teď myslím klasiku her počítačových - Sid Meyer's Civilization. Ještě dnes si pamatuju, jak jsem si kdysi dávno ze školy přinesl domů dvě 3.5'' diskety (takové, na jaké můj notebook nemá ani díru) s touto herní perlou. Sid Meyer s ní udělal díru do světa (a s několika pokračování) a o podobnou díru do světa se snaží taky Vlaada Chvatil a CBG. Through the Ages je totiž pokus převést starou Civilizaci z monitoru na herní stůl. A svým způsobem je velice úspěšný.
Pokud Civilizaci znáte, budete mít zpočátku drobnou výhodu se ve hře orientovat, ale herní systém je úplně jiný. Zatímco v Civilizaci jde především o rozvoj vašich měst a strategické rozmísťování vojsk, Through the Ages je samozřejmě o mnoho jednodušší (což je nezbytné, jedna hra počítačové Civilizace byla na mnoho hodin) - zacházíte zde se svou civilizací jako celkem, bez rozdělení do měst, stejně tak jako s celkem zacházíte se svojí armádou.
Herní princip
Účelem hry je vybudovat kvetoucí civilizaci - což je zde měřeno kulturními body. Název je trochu zavádějící, protože kulturní body lze získávat nejen kulturou, jak si ji běžně představujeme (ve hře tedy budováním divadel, knihoven apod.). Kulturní body jsou jen jakési společné měřítko rozvinutosti vaší civilizace - takže je můžete získávat např. ovlivňováním světového dění, stavbou divů světa (princip známý z PC Civilizace) a v neposlední řadě kolonizacemi a válčením. Důležitost vaší civilizace je zkrátka to, co se počítá - buďto ji získáte dlouhou kulturní tradicí nebo výbojnou politikou nebo třeba také budováním řetězců rychlého občerstvení.
Hra má jedny z nejsložitějších pravidel, na jaké jsem u deskových her zatím narazil - pro nováčky jsou dokonce určeny dva speciální "tréninkové" módy hry, kdy se na některá pravidla "nehraje" proto, aby ta základní hráčům přešla rychleji do krve. Hra je totiž dosti náročná a udělat špatný krok není nic zvláštního a přitom vás to může poškodit na mnoho kol do budoucna. Nebudu zde tedy podrobně popisovat pravidla, spíš se jen pokusím přiblížit to, co při hře děláte a co všechno si autoři vymysleli.
Ve hře se hráči standardně střídají po tazích, přičemž v každém tahu má hráč k dispozici několik akcí (bílých knoflíků). To, co za akce provede, už je jen na něm. Na začátku tahu má také před sebou nabídku kartiček. Kartičky si hráči postupně odebírají, ty, o které nemají zájem, samy odcházejí a tento proud kartiček vlastně symbolizuje historický pokrok světa. Ze začátku hry tedy můžete brát kartičky starověké, později středověké, novověké a moderní - začínáte tedy s prázdnou civilizací na počátku starověku a budete-li úspěšní, dostanete se až k letům do vesmíru, počítačům, hollywoodu a internetu. Zde je nejjasněji vidět inspirace počítačovou hrou. Ale zpět k akcím, které můžete ve svém tahu provádět, základní jsou tyto:
- dobírání karet z nabídky
- rozšiřování populace (nebo také krmení človíků)
- stavba budov
- vynalézání
Model obyvatel
Každá civilizace dostane do začátku určitý počet žlutých knoflíků, které symbolizují její potenciální obyvatele. Zatím nic nedělají, během hry ale hráč rozšiřuje svoji produkci jídla a může tak brát z této zásoby a získávat aktivní obyvatele. Ty pak může umístit jako pracovníky do dolů (tak získá hráč suroviny), do budov (budovy mají různé funkce) nebo je verbovat do armády. Během hry se hráč musí starat, aby jeho obyvatelé měli co jíst a byli šťastní a platí, že čím více obyvatel má, tím jsou náročnější.
Věda, vynálezy
Věda je pro hru naprosto klíčová - hra se dá vyhrát s nedostatkem surovin, nedostatkem obyvatel i se slabou armádou. Bez vědy si ale ani neškrtnete. Pokrok je symbolizován produkcí "žárovek", které dostáváte po každém tahu. Až naspoříte dostatečný počet žárovek, můžete vynaleznout nějaký objev. To, kolik žárovek dostanete, se primárně určí podle toho, kolik máte postavených laboratoří a knihoven a z dalších bonusů. Vynálezy jsou jeden z druhů kartiček, které hráčům chodí. Každý má určitý počet žárovek, který musí civilizace zaplatit, aby ho získala. Vynálezy obvykle umožňují stavět nějakou novou budovu nebo vojenskou jednotku popř. dávají nějaký jednorázový bonus.
Budovy
Na začátku může hráč stavět jen několik základních budov, jako je chrám nebo laboratoř. Díky vědeckému pokroku ale může později stavět další. Budovy mají několik základních funkcí - kulturní budovy přidávají každé kolo kulturní body, laboratoře žárovky, knihovny obojí, chrámy dělají vaši populaci šťastnou apod. Vynálezem budovy získáváte pouze možnost danou budovu stavět - postavíte ji ale až tím, že ji zaplatíte a umístíte na ni jednoho ze svých obyvatel. Kromě městských budov musíte také stavět farmy a doly - abyste měli jídlo pro své obyvatele a suroviny na stavbu dalších budov a jednotek.
Osobnosti
Civilizaci může v každém věku (starověk, středověk, novověk, současnost) vést jedna z velkých osobností - a ta pak přidává vaší civilizaci nějaký další bonus. Alexandr Veliký nebo Čingischán vám pomáhají v boji, Michelangelo nebo Elvis Presley podporují vaši kulturu, Isaac Newton a Albert Einstein zase vědu. Narazíte i na perličky jako Mojžíš, Gándhí nebo Bill Gates.
Divy světa
Kromě klasických budov můžete stavět také takzvané divy, které vaší civilizaci přidávají další bonus. Div může postavit vždy jen jedna z civilizací, jejich stavba je drahá a pro civilizaci často velmi vyčerpávající, přesto jsou ale bonusy lákavé. Najdete mezi nimi jak klasické starověké divy - Pyramidy, Visuté zahrady tak také Eifelovku, Kreml a v závěrečné fázi třeba taky lety do vesmíru, Internet nebo již zmíněné řetězce fast foodů.
Armáda
Budování armáda je nedílnou součástí hry, přesto ale ne hlavní - hra rozhodně není válečná. Je to jako ve skutečném světě - pokud se některá z civilizací pustí do zbrojení, ostatní budou muset taky, pokud ne, budou všichni prosperovat a budovat svoji kulturu. Mít velkou armádu je náročné - vynálezy silných jednotek stojí hodně žárovek, jejich budování stojí suroviny a především je potřeba verbovat obyvatelstvo - a toho je vždycky málo. S armádou můžete útočit na ostatní (nebo se samozřejmě bránit), zabírat kolonie (které přináší další bonusy), často za velkou armádu získáváte vítězné body "jen tak" - i bez toho, abyste útočili. I když proti vám někdo nazbrojí a zaútočí, máte stále několik možností, jak se ze šlamastiky vymotat, měli byste ale reagovat rychle posilováním vlastní armády - odražený útok může příští kolo přijít znovu. Boje jsou jednoduché - počítá se rozdíl síly armád, kdo má víc, je vítěz.
Politika
Váš stát má nějaké politické zřízení - všichni začínají v despotismu, mohou ale přejít k pokročilejším uspořádáním. A pokročilejší uspořádání (monarchie, republika, demokracie) obvykla znamená lepší produktivitu, která je ve hře symbolizovaná větším počtem akcí, které můžete během kola dělat. S ostatními hráči můžete uzavírat smlouvy (to ale nemám vyzkoušené, protože jsem Through the Ages hrál již mnohokrát, ale vždy jen ve dvou) a můžete také ovlivňovat politické dění vyvoláváním různých událostí.
Hodnocení
Musím říct, že Through the Ages je výborná hra - hráli jsme ji již mnohokrát a zatím se určitě neohrála. Díky tomu, že je mnoho způsobů jak získávat kulturní body, je i každá partie hry poměrně unikátní a hra se díky tomu neokouká. Je potřeba říci, že je hra určena ale těm nejnáročnějším hráčům, kteří budou ochotni studovat složitá pravidla a hrát hru, která se může protáhnout klidně na dvě nebo tři hodiny. Složitost hry ale není vada, spíše výhoda - pokud jste ten typ.
I když už pravidla znáte, je ale poměrně obtížné se jich držet - věcí, které musíte "hlídat" je tolik, že člověk (nedejbože matfyzák jako já) dělá nevědomky chyby, i když nechce. Hru tedy nedoporučuju prchlivějším povahám - alespoň ne k hraní se mnou :o).
Po mnoha odehraných partiích mám ale trochu dojem, že by hra potřebovala ještě mírně doladit - některé karty jsou totiž až příliš silné - např. karty Chamurappi, Zákoník a Pyramidy (které všechny přidávají civilní akce, mají obrovský vliv na to, jak se vaší civilizaci povede - civilních akcí je totiž v počátku hry velký nedostatek; získá-li jeden z hráčů všechny tři tyto karty, je prakticky rozhodnuto - a protože kartičky chodí v náhodném pořadí, stát se to může), dále třeba div První let do vesmíru (který přidává obrovský jednorázový kulturní bonus).
Naopak je ve hře mnoho karet, které jsem neměl v ruce snad nikdy - nikdy mi nepřišly výhodné (typicky různé Arény a vojenské osobnosti). Autoři hry navíc možná předpokládali větší důraz na vojenství ve hře - ve hře je mnoho karet, které dávají bonus armádám se čtyřmi nebo pěti jednotkami, navíc různých druhů. Tak velkou armádu jsem ve hře zatím nikdy neviděl a kdyby se jí někdo rozhodl budovat, ztratil by tím tolik surovin a obyvatel, že by mu ostatní ekonomicky a vědecky utekli tolik, že válčením by tento rozdíl nemohl dohnat.
Co se týče zpracování, jsou zde také rezervy - kartičky jsou z měkkého papíru a obrázky působí poněkud vybledle a dětsky (to mohl být ale záměr), přesto by ale hra byla mnohem přitažlivější, kdyby karty byly o něco lépe vyvedené. Trochu rozporuplně na mě působí i to, že skoro celý herní materiál je v češtině, přesto jsou některé nápis anglicky (current events, zadní strany karet hráčů - Red, Blue atd.).
Hře by zkrátka prospěla reedice, nějaká verze 2.0, která by vychytala mouchy, vybalancovala kartičky a byla o něco lépe výtvarně zpracována. Ale vidím, že hodnocení začíná vypadat až příliš negativně, a to bych určitě nerad. Jedná se totiž o jednu z nejlepších her, jakou jsem zatím měl tu čest hrát. Proto se nenechte odradit složitějšími pravidly a dlouhou herní dobou. Pro herní fajnšmekry je to lahůdka a u málokteré hry máte takovou radost z vítězství, jako u Through the Ages.
Zajímavosti
- jednou z osobností, které můžete do čela národa postavit, je také Sid Meyer, autor počítačové hry Civilization, která byla pro Through the Ages vzorem (pokud si ho vyberete, vaše počítačové laboratoře kromě žárovek produkují také kulturní body - asi jak získáváte monopol ve výrobě počítačových her :o) (také to ale zároveň oslabuje vaši produkci vědy - vědci paří civilizaci, místo toho, aby bádali)
- podobnou osobností, jako je Sid Meyer, je Bill Gates - s ním zase vaše laboratoře produkují suroviny. Můžete tak zapomenout na doly a podobné barbarské způsoby získávání kapitálu a vrhnout se na efektivní tvorbu softwaru :o)
- každý věk má osobnosti, které přidávají bojové bonusy - kromě moderního věku. Asi autoři nenašli v moderní historii žádnou osobnost, která by takový bonus mohla dávat (ve hře je ale Winston Churchill, který ale dává obranné bonusy) - nejspíš měli strach do hry zahrnout Adolfa Hitlera se speciální schopností Blitzkriegu (používání kartiček Válka stejným způsobem, jako karty Agrese - tedy okamžitý boj bez možnosti na přípravu)
- ve středověku si může postavit i Karlovu Univerzitu, patriotismus...
| Název: |
Through the Ages |
| Jiné názvy |
|
| Autor |
Vlaada Chvatil |
| Celkové hodnocení: |
93% |
| Počet hráčů |
2 - 4 |
| Dékla partie |
120 - 180 minut |
| Náročnost hry |
10/10 |
| Náročnost pravidel |
10/10 |
| Míra náhody |
2/10 |
| Kvalita provedení |
75% |
Ostatní recenze: